Mají ultrabooky ještě smysl jako samostatná kategorie?
Samostatná kategorie ultrabooků dnes zaniká, protože její hlavní požadavky převzaly téměř všechny tenké notebooky. Označení zavedl kolem roku 2011 výrobce procesorů s cílem přesvědčit trh, že notebook může být tenký, rychle se probouzet a vydržet celý den. Z původního seznamu podmínek zbylo hlavně myšlení, ne štítek. Níže najdete odpovědi na otázky, které se kolem tenkých notebooků opakují.
Kdy a proč kategorie vznikla?
Notebooky byly tehdy tlusté, těžké a pomalu startovaly, zatímco tenké konkurenční přístroje s rychlým úložištěm získávaly oblibu. Výrobci procesorů chtěli ukázat, že totéž umí i počítače s běžným systémem. Z toho vznikl soubor požadavků na tloušťku, rychlé probuzení a výdrž.
Podmínky se průběžně upravovaly, takže ultrabooky různých let nejsou přesně stejné. Neměl by se z nich dělat jediný technický standard.
Podle čeho se ultrabook poznal?
Poznali jste ho tenkým tělem, kovovým nebo pevným plastovým povrchem, rychlým úložištěm a delší výdrží. Obvykle míval menší zdvih kláves a méně portů než klasické notebooky. Výkon dostačoval na běžnou práci, ne na náročné programy.
Výrobci tím něco získali a něco ztratili. Tenkost si vyžádala nevyměnitelné součásti a hlučnější chlazení při zátěži.
Co se z kategorie stalo?
Pojem splynul s tenkými a lehkými notebooky. Dnes si pod ním málokdo představí konkrétní certifikaci, spíš lehký přístroj do tašky. Původní vlastnosti, jako rychlé úložiště a probuzení ze spánku, jsou normou i u levnějších modelů.
Jména kategorií mizí, když jejich cíl převezme celý trh.
Čím se dnes tenký notebook liší od běžného?
- nižší hmotnost a menší tloušťka, tedy pohodlnější nošení,
- delší výdrž baterie při běžné práci,
- méně klasických portů, často jen USB-C a jeden dvě další,
- paměť a úložiště někdy napevno připájené, takže se nerozšíří,
- tišší chlazení při běžné práci, ale vyšší teploty při dlouhé zátěži.
Rozdíl dnes spočívá spíš v kompromisech než ve výkonu.
Na co si dát pozor při koupi tenkého notebooku?
Zkontrolujte porty. Pokud potřebujete HDMI, čtečku karet nebo klasické USB, počítejte s redukcemi, které se ztrácejí. Zkuste klávesnici, protože mělký zdvih nesedí každému.
Zajímejte se o paměť a úložiště, které už nepůjde vyměnit. Vyberte konfiguraci s rezervou, nedoplníte ji později.
Komu se tenký notebook hodí a komu ne
Hodí se studentům, lidem na cestách a těm, kdo pracují s dokumenty, e-mailem a prohlížečem. Naopak videostřih, 3D modelování nebo dlouhé hraní se vyplatí na větším stroji s lepším chlazením.
Rozhodněte podle toho, kde notebook strávíte většinu času. Kdo ho nosí denně, ocení každých pár set gramů. Kdo ho nechává na stole, váhu řešit nemusí.
Časté otázky
Je ultrabook totéž co tenký notebook?
Dnes ano, v běžné řeči. Původně šlo o označení s konkrétními požadavky na tloušťku a výdrž, které se postupně změnily. Slovo se používá spíš jako synonymum pro lehký a štíhlý notebook, ne jako záruka určité výbavy.
Musí mít ultrabook SSD?
Rychlé úložiště patřilo k základním představám kategorie, a dnes ho mají téměř všechny nové notebooky. Starší kusy z počátku kategorie mohly používat kombinaci s pevným diskem. Před koupí vždy ověřte, co skutečně obsahuje konkrétní konfigurace.
Dá se v ultrabooku vyměnit paměť?
Často ne. Paměť bývá připájená na základní desce a úložiště někdy také, protože tenké tělo na výměnné moduly nemá místo. Než notebook koupíte, vyčtěte z dokumentace výrobce, co se dá rozšířit, a vyberte konfiguraci s rezervou.
Hodí se tenký notebook na hry?
Na nenáročné hry ano, na novější tituly obvykle ne. Tenké tělo nemá dost prostoru na silné chlazení a grafický výkon bývá omezený. Pro pravidelné hraní je lepší notebook s vlastní grafikou a silnějším chlazením.
Zdroje
- Technická dokumentace výrobců notebooků
- Evropská komise, pravidla ekodesignu
Publikováno: 08. 02. 2026
Kategorie: Hardware